Kolumbijský bordel (Mon CouCou) - Přitažlivost mafie #3

Anotace:
Člověk si nevybere, kde a za jakých podmínek se narodí. Ještě nezletilá jsem žila i s mými sourozenci v bídě a v takových podmínkách, že bych asi na místě své matky jednala stejně. Možná, že díky chudobě klesne člověk tak hluboko, až se odváží i k obchodu s lidmi. Do pekla je cesta přímá. Prodali mě do Kolumbijského Bordelu. SODOMA GOMORA na zemi. Netušila jsem, co mě čeká, a i kdybych to věděla, na toto se připravit nedá. Buď se vzdám, nebo uvěřím v lepší zítřky. Udělali ze mě děvku. Změnili mě. Na nic nepotřebovali můj souhlas. Jsem jen zboží, nic víc. Probuzená v jiném těle – odraz v zrcadle jsem rozpoznat nedokázala. Moje tělo mi nepatřilo. Manipulace mě donutila přijmout roli nejstaršího řemesla. Může být ještě hůř?
Mafiánské prostředí z nejhoršího úhlu vůbec.
Stala jsem se obětí pro objetí. Opravdu neexistuje ještě jiná cesta? Teď nebo nikdy. Mafie, prostituce, drogy. Ale i zakázaná láska, touha a šílenství. Nebezpečí i napětí. Co všechno křehká žena vydrží, a kde je strop?
Autorka se vzdává honoráře ve prospěch dětských domovů a opuštěných zvířat.
(Zdroj: Databáze knih)

Moje psaná recenze:

⚠️ Upozornění: Tato kniha obsahuje explicitní erotické scény, zobrazení obchodování s lidmi, sexuálního násilí, manipulace, drog a brutálního zacházení. Recenze tyto témata zmiňuje věcně. Pokud Vám tato témata mohou být nepříjemná, zvažte, zda je tato kniha pro Vás.

Třetí díl, který hraje na jiné struny
Jsou knihy, které čtete pro zábavu. Jsou knihy, které čtete pro emoce. A pak jsou knihy, které čtete proto, že Vám někdo ukáže část světa, o které byste raději nevěděli — a přesto potřebujete vědět. Kolumbijský bordel je přesně taková kniha.
Mon CouCou s tímto třetím dílem série Přitažlivost mafie opustila zónu komfortu — svou i čtenářovu. Série, která začala Perským květem a pokračovala Sicilským polibkem, dostává v tomto díle úplně jiný rozměr. Temnější. Drsnější. Reálnější.
A zároveň paradoxně emotivnější.

Příběh Nicci — od začátku bez iluzí
Sledujeme příběh Nicci — šestnáctileté dívky z Venezuely, která se celý život stará o pět sourozenců a nemocnou matku po smrti otce. Chudoba, která nedává prostor pro iluze. A přesto — nebo právě proto — to, co se stane, přichází jako rána.
Matka ji prodá. Neznámý muž jménem Anthony, který má rád ticho, ji odveze do krásného domu. Dostane pokoj. A pak pomalu, metodicky, bez jediného gesta laskavosti pochopí, kde je a co od ní chtějí.
Autorka nepíše tento úvod dramaticky ani sentimentálně. Píše ho strohě — a právě ta strohost je to, co mrazí nejvíc. Nicci nepanikaří způsobem, který by byl filmový. Nicci přežívá. A to je rozdíl, který dělá z téhle knihy něco víc než jen temnou erotiku.

Manipulace jako nástroj příběhu
Jedním z nejsilnějších prvků knihy je zobrazení psychické manipulace. Pablo — jedna z klíčových mužských postav — rozehraje vůči Lóře (nová identita Nicci) hru, která je čtenářsky velmi znepokojivá právě proto, že je uvěřitelná.
Mon CouCou neprezentuje tuto manipulaci jako romantiku. Nebo přesněji — prezentuje ji tak, jak ji zažívá Lóra, která je uvnitř systému a nemá nástroje ji rozpoznat. Čtenář vidí víc. A právě tento rozdíl mezi tím, co ví čtenář, a tím, co ví Lóra, vytváří napětí, které drží knihu pohromadě.
Je to nepříjemné čtení. A to záměrně.

Více pohledů — silnější obraz
Kniha není jednohlasá. Střídají se perspektivy více postav — Nicci/Lóra, Pablo, Zabiel (boss mexické mafie), Michael (jeho syn s vlastními ambicemi). Každý pohled přidává do obrazu světa další vrstvu.
Záběr na mafiánské prostředí není glamourový. Autorka ukazuje, na čem si mafiáni zakládají, jak funguje jejich hierarchie, proč ovládli i plastickou chirurgii — a co se děje, když někdo přestane být užitečný. Je to světobudování, které má svou logiku a drží konzistenci napříč celou knihou.
Venezuelské výrazy, které Nicci používá, autorka okamžitě vysvětluje — a to přirozeně, bez nutnosti glosáře. Latinská přísloví, která se v textu objevují, dodávají knize specifický rytmus. Ilustrace, které knihu doprovázejí, ke knize skutečně sedí.

Co tato kniha není
Kolumbijský bordel není romantická fantasy o mafii s trochou napětí. Není to kniha, kde je násilí dekorací a hrdinka vyjde ze všeho bez jizev. Není to čtení, po kterém se budete cítit lehce.
Je to kniha, která zobrazuje obchodování s lidmi bez příkras. Sexuální násilí bez glorifikace. Manipulaci bez omluvy. A přesto — nebo právě proto — v ní najdete chvíle křehkosti, touhy po důvěře a hledání cesty ven, které jsou hluboce lidské.
Autorka se s tím nemaže. Jde na dřeň. A to je přesně to, co od ní dostanete.

Charitativní rozměr
Jednu věc chci zmínit zvlášť — autorka se vzdává honoráře ve prospěch dětských domovů a opuštěných zvířat. V kontextu knihy, která zpracovává téma dětí v nouzi a bezmoci, to není jen gesto. Je to postoj.

Závěr
Kolumbijský bordel je silná, náročná a nečekaně emotivní kniha. Doporučuji ji těm, kteří jsou připraveni na explicitní a brutální obsah — a kteří hledají příběh, který za tím vším má co říct. Pokud Vás série Přitažlivost mafie dosud neznáte — začněte od prvního dílu Perský květ. Pokud ji znáte a myslíte si, že víte, co Vás čeká — připravte se na to, že třetí díl hraje jinak.
Tahle kniha mě dojala víc, než jsem čekala. A to říkám upřímně.

Poděkování: Moc děkuji nakladatelství Solis za poskytnutí e-knihy k recenzi a za naši spolupráci.

Diskuze

Pro přidání komentáře se musíš registrovat a přihlásit.