Dcerka (Tamara Duda)

Anotace:
Román o životech, které válka roztříštila na malinké kousky. Hlavní hrdinka se po přestěhování do Doněcku najde v kreativní tvorbě — vytváří úchvatné vitráže, lustry a další luxusní výrobky ze skla a navzdory svému prozápadnímu smýšlení dokáže v místním mafiánském prostředí vybudovat úspěšnou firmu. Pak ovšem přichází rok 2014, který celý její svět převrátí vzhůru nohama. Dcerka tak musí své síly napnout jiným směrem. Bez váhání se zapojí do skupiny odporu proti proruským separatistům a věcně, mnohdy s překvapující ironií i humorem, sleduje dění kolem sebe i sebe samu. Shání základní vybavení pro vojáky ukrajinské armády, zakládá sbírky a neúnavně pomáhá lidem v nouzi. Nachází nové přátele, je však také svědkem toho, jak se letité sousedské svazky lusknutím prstu změní v krveprolití. Román je založený na příbězích, které autorka, jež se sama jako dobrovolnice aktivně zapojovala do pomoci ukrajinské armádě ve válce na Donbase, sesbírala v letech 2014-2016.
(Zdroj: Databáze knih)

Můj názor:
Tak toto jsem nečekala.
Myslela jsem, že to bude příběh o dívce, která se živí vitrážemi, lustry a lampami. To byl, ale pouhý začátek.
To co nám následně autorka předkládá co vše se dělo v Doněcku v letech 2014-2016 je prostě šílené.
Autorka se sama účastnila dobrovolnické pomoci a svým způsobem je tento příběh z první ruky.
Kniha je sama o sobě opravdu zajímavá a o to více pokud si člověk uvědomí, že to co popisuje je skutečnost, že se to opravdu stalo. Hodně často mi běhal mráz po zádech.
I tak se v knize objeví několik náznaků na humor, protože bez něj by to asi nešlo v žádné době.
Na konci knihy v jedné kapitole jsou chronologicky seřazené události a nechybí ani slovníček pojmů.

Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Host.

Diskuze

Pro přidání komentáře se musíš registrovat a přihlásit.