Čarodějka od Jezera bohů (Julie Borlová)

Anotace:
Fantasy román ze světa volně inspirovaného renesanční Itálií. Strhující vyprávění o lásce, svobodě a transformaci bez jasně vymezeného dobra a zla. Příběh pro divoké dítě v nás. „Dle Proroctví se blíží Sedmé milénium. S ním prý přijde Temný pán, mág ze Světa stínů, a prastaré zlo, které nás ovládne. Osobně si ale myslím, že je to žvást. Žádná magie není.“

Malvína je dívka s vědeckou myslí a nohama pevně na zemi. Až do chvíle, kdy jí zkříží cestu tajemný mladý čaroděj – a mluvící Jezero. Události, které následují, rozmetají její starý život na kusy. A zdaleka ne jen ten její.

Ponořte se do fantasy románu, který volně propojuje skutečné dějiny a fikci. Do příběhu plného svérázných a nejednoznačných postav, který odmítá být černobílý.
(Zdroj: Databáze knih)

Můj názor:
Tato kniha se mě hodně dotkla. Jedná se o fantasy příběh inspirovaný italskou renesancí. Hlavní hrdinka se na začátku příběhu bojí jaký život jí čeká, když se její věnec potopí. Díky krásnému chlapci, do kterého se zamiluje zjistí mnoho věcí a naučí se pomalu i kouzlit. Příběh nám ukazuje, že mít moc nad vším má hodně velkou cenu. V přírodě a životě vždy musí panovat rovnováha. Jen díky ní čarodějové mohou pomáhat, léčitelky léčit aniž by se vyčerpávaly. Vše má svou cenu a pokud člověk chce moc tak zaplatí víc než sám chce. Na konci tohoto příběhu jsem brečela, bála jsem se co bude dál, ale poslední stránky mě prostě dojaly. Celou knihu jsem hltala a před sebou jsem si představovala Federika, Malvínu, Malenu a její rodinu. Všechny postavy jsou velmi reálně vykreslené. Já jsem celý příběh měla jako na dlani a připadalo mi, že sama jsem jednou z nich. Procházela jsem temným rituálem a cítila jsem Malvínin smutek. Byla to neskutečná emociální jízda. Kniha mi ukázala, že nic není jen černobílé, ale že celý náš svět je plný barev. Některé jsou jasné jiné bledší, ale přesto jsou to barvy.

Za knihu k recenzi moc děkuji autorce.

Diskuze

Pro přidání komentáře se musíš registrovat a přihlásit.